PRACOVNÍ VERZE - HODNOTOVÝ SYSTÉM

slouží jako postupné úložiště informací pro plnohodnotné zpracování

PRACOVNÍ VERZE - HODNOTOVÝ SYSTÉM

Vnímám naše prostředí jako množinu jevů, stavů, principů, vlastnosotí atd, které nás obklopují. To jak se k nim stavíme, je vyjádřením našeho hodnotového systému, který jsem si utvořily nebo nám byl kulturně dán ve škole v rodině... Naučili jsme se hodnotit věci a dávat jim význam na základě nabytých zkušeností. To pro nás mělo významy například ulovení potravy - nasycení rodiny - přežití. Nebo také odepření snídaně, protože někdo nebyl hodný/á. Zmrznutí v zimě nebo její přečkání v teple, jelikož na základě složitých hodnotících algorytmů se na zimu připravil. Účel systému je v pozitivním smyslu (přežití, porozumění...) nebo negativní (frustrace či bloky z očekávání, neporozumění...)

V rámci přežití, soudržnosti kultur... se hodnocení stalo běžnou součástí dne, která však mimo svých výhod, může mít i nevýhody předpojatosti k situacím, věcem atd. To předpokládám plyne z naší přirozenosti, jako pudy.

Na jedné straně máme stav hodnocení, na druhé bez hodnocení. Každý je závislý na prostředí, které mu dovolí existovat. V ideálním prostředí bez vnějšího ohrožení, očekávání, potřeb neni potřeba hodnotit, jelikož nemusí být důvod. Dále vědomí že jakýkoliv soud nese subjektivní zastínění a nemožnost poznání všech souvislostí jevu a tím i nepotřebné zkreslení na základě těchto soudů. Druhý přístup k prostředí to vyžaduje, jelikož na tom závisí život, fungování ve společnosti, či fungování celé společnosti - vstahy budované na očekávání.

Hodnotový systém je tedy součástí filosofie, ideologie člověka, kultur.

Vznik hodnotového systému je jako soubor pudů jednotlivce, kultury.

Při hodnocení dochází k rozlišení.

TYP JAZYKA A PROSTŘEDÍ VE KTERÉM PROBÍHAJÍ SOUDY

V neformálním jazyku, ve světě jevů, vlastností, psychologickém možnost soudit se dostává do relativní pozice, jelikož vše má svůj pozitivní nebo neagativní význam závislý na proměnlivosti významu jevu (smrt tyrana / smrt přítele) ve vstahu k čemu seoudíme. Zároveň vše lze rát pozitivně i negativně zároveň jako dannost vytvářející situaci, na kterou je možnost reagovat. Tento jazyk obsahuje realtivní možnosti výkaldu jednotlivých zanků, kdy pro každý mohou být významy jiných hodnot.

Ve formálním jazyku například matematiky, fyziky, biologie, ekonomie lze pracovat s jasnými hodnotami a jejich výsledky. Zároveň lze pozorovat jednotlivé jevy, které lze opakovat či pozměnit přesně na základě našeho požadavku. Tyto jazyky vycházrjí z popisu pozorování daných vlastností světa, prostředí, který popisují přesně smluvenými znaky s nezaměnitelnou hodnotou.

Každé prostředí a cíle umožňují využívání jiného typu jazyka, potřeby či absence soudů. V ideálním prostředí bez ohrožení lze žít bez soudů. V prostředí kde se jedná o přežití, nebezpečí, či jen kulturně podmíněném očekáváním, těžko lze vynechat všechny soudy situací, které přímo ovlivňují výsledek činnosti. Příkladem takové relativity v systémech je gender: biologicky existuje muž a žena, kulturně cokoliv.

SCHÉMA HODNOTOVÉHO SYSTÉMU

POPIS OBRÁZKU

Představme si kouli, která obsahuje všechny možné pocity, vlastnosti, stavy, jevy, které jsou spojeny v polaritách. Procházejí středem S, který je středem vah celé horizontální roviny. Ve vertikální rovině je hodnotový systém soudů, kdy na základě vstahu jevu k nám se začnou jevy z horizontální roviny vychylovat a přikládnět se k pozitivním, či negativním hodnotám. Vnímejme však, že pokud by jsme odstranily hodnocení, vše zůstává vyvážené. Dále že polarity jsou dvě, ale spojují se v jeden jev v jeho různých projevech - hrubý / jemný. Mezi těmito všemi jevy a esencemi, které pouze plují v prostoru, je prázdno, nic, díky čemu jsem schopni jevy lépe vnímat. To vše je obsažené v jednom celém, navzájem se ovlivňujícím systemu, celku, tvoří jednotu, jedno.

Dále rozepíšu jednotlivé body.

VŠE, JEDNOTA, CELEK

• vše je obsaženo v jednom systému a tvoří jeho nedílnou součást
• vše se navzájem ovlivňuje, tím se stává jedním
• vše je vše uvnitř krabice, co je v ní obsaženo, ovlivněno, navzájem na sebe působeno - tao

NIC

• ponechává vystoupit vše ve svém okolí a uvědomit si
• pokud je pozadí tvořeno ničím, tak nedochází k ovlivnění toho, co na něj umístíme
• je stavem prázdnoty, otevřenosti, neovlivnění, ticha, možností
• nic je nekonečná možnost pro vše
• polaritou nic je vše a pokud by jsme vše vzali jako shluk, bez možnosti vidět jednotlivé, stejně jako rámus v několika spuštěných různých skladeb, dochází k ZAHLCENÍ
• zahlcení zastiňuje možnost zaměření, rozlišení, soustředění se, odvádí pozornost, nenechává vystoupit, skrývá
• opakem k zahlcení je ROZLIŠENÍ
• k rozlišení je potřeba nic na kterém se jeví, znát vstahy, prostředí, které utváří smysl mírám, které nám ve vzájmených vstazích dávají význam a nechávají nás rozlišit

STŘED

• průsečík všech horizontálních os polarit významů a vertikály osy hodnotícího systému

POLARITY VÝZNAMŮ

• objektivní rovina
• jsou to společná mírová opozita, které sa nacházejí na linii, ,,houpačce,, která ve svém základním stavu, bez hodnocení, je horizontální a opozita jsou si tak rovny
• opozita jsou jedním stavem projevujícím se v různých podobách a mírách
• jev SVĚTLO / TMA je jedním a tím samím - stav světla (přítomnost / absence)
• díky mírám dochází k rozlišení stavu
• JEVY - svěztlo / tma, hlasitý / tichý, velký / malý atd.

ESENCE

• objektivní rovina
• jsou to jevy, které nemají svá opozita - láska, slaný, sladký atd.

HODNOCENÍ

• subjektivní rovina
• hodnocení je vyjádřením nějakého ideologického, zkušenostního systému, díky čemu se stavím k polaritám jevů nějakým způsobem, respektive způsobem kladným či záporným, přijímám či nepřijímám atd.
• dochází tak k naklánění jednotlivých ,,houpaček,, opozit jevů k jednomu nebo druhému pólu
• hodnocení jednotlivých jevů je symbolikou směřování ideologie
• hodnocení je na vertikální rovině, mimo oblast jevů, jelikož je subjektivním prvkem, který může být čistě relativní
• to co je teď pozitivní, za chvíli může být negativní - smrt tyrana / smrt přítele
• vytváří se vědomě nebo nevědomě
• pokud odstraníme hodnocení, vše se bude jevit jako fakt, projev, bytí
• vše obsahuje svůj hodnotový system ve smyslu ,,k čemu,,
• tvořeno souborem jevů, které pak hodnotíme - dobrý / špatný, krásný / škaredý, síla / slabost
• IDEÁL - postavení jevů v hodnotovém systému ve stavech, které si přejeme

pracovní verzeLWP