ZÁKLADNÍ TEZE, VE KTERÝCH UVAŽUJI

ZÁKLADNÍ TEZE, VE KTERÝCH UVAŽUJI

1. Všechno kolem nás je informace která se manifestuje ve svých různých podobách. Člověk ji vnímá, přijímá, tím dochází ke komunikaci (1), např. u člověka verbální (mluvený projev) nebo neverbální (mimika, postoj atd.). To jsou základy. Při zobecnění a rozvinutí například na vizuální komunikaci je vše kolem nás informací - pohyb, postoj, logo, značka, architektura, oděv, kultura. Dále hudba, metafyzika komunikace, její smysl. Paraverbální komnikace - rytmika, intoancae, rychlost, tón hlasu atd.
Tím se nacházíme v prostředí ve kterém nás vše ovlivňuje a komunikuje s námi a my komnikujeme s ním. Jen vždy to probíhá v různých rovinách, kdy ne všechny mohou být příjemci a komunikujícímu známy a to z důvodu, že mohou probíhat podvědomě a další fakt je, že komunikaci, jazyku rozumíme pouze pokud rozumíme znakům, ve kterém je jazyk utvořen. 

2. Každá informace nemusí mít zaměr, ale každá obsahuje sdělení

3. To, že informaci nerozumíme neznamená, že nás neovlivňuje

4. Vnější prostředí člověka je obrazem jeho vnitřního světa.
Člověk utváří své vnější prostředí dle svého vnitřního nastavení a zároveň je vnějším prostředím jeho vnitřní prostředí utvářeno.

5. Vše je ve vstahu k něčemu, proto o ničem nelze uvažovat jako o jednotlivosti
Gestalt.

6. Principy, gramatika, vstahy, jsou hlavní formující silou všeho
Znaku, hmoty, věty, světa, reality atd. Tím se sami stávají znakem, jelikož se vyjevují ve věci samotné, věc je jim podřízena. Jsou kristalickou mřížkou, jsou genetickou informací, na základě vznikne život. Proto z cihel postavíme kůlnu a nebo chrám, a chrám pompézní a nebo v tichu svatý. Materiál je stejný, liší vstah, který byl podřízen filosofii, smyslu.

7. Vše má své polarity, přijetím a zvědoměním vzniká celek, střed, rovnováha, vzniká jednota, jedno. Ve střdu je nic a nic je hodnota.
Bez intenzity polarit by nevznikla míra. Bez polarit, srovnání by nevzniklo vědomí stavu. Mohla by být jen esence. Samotný stav může být iluze Já.

8. Vše je složeno z materie, informace, míry. 
(DVTR)Materie jako hmota ze které se vše skládá. Informace, jako skladební princip, kterému je hmota podřízena. A míra, v jakém poměru čeho k čemu je užito. A pokud je tomu tak, tak vše může být popsáno ve vzorci, v kódu. Rozloženo a znovu sestaveno.

9. Chyba je inovativní princip.

10. Vědomí, zvědomění

11. Smyls neni ve věci ale v cestě, ve věci se pouze manifestuje.